HISTORIE RUMU

První lihoviny, které předcházely rumu se objevily v jihovýchodní Asii, domovině cukrové třtiny. Díky arabské invazi se cukrová třtina dostala do Španělska v 8. století našeho letopočtu, následně ho Španělé dovezli do Nového světa. S největší pravděpodobností otroci na plantážích začali z melasy (odpadního produktu u výroby cukru) vyrábět alkohol. Tento alkohol byl pak zbavován nečistot, koncentrován a vznikl tak pravý rum.

První rum se údajně objevil v Barbadosu a zanedlouho se rozšířil do karibské oblasti, dále do východního amerického pobřeží (Nová Anglie). Rum z Nové Anglie byl posléze ceněn více než ten karibský a stal se tak jednou z hlavních průmyslových odvětví v této oblasti. Rum se stal posléze i platidlem na nákup otroků v Africe. Následně ale zákaz obchodu s otroky a obliba whiskey a bourbonu měla vliv na úpadek novoanglického rumu, který nakonec úplně pohřbila prohibice.

Španělská vláda se v tomtéž čase snažila pozvednout kvalitu rumu v koloniích. V první polovině 19. století nabídlo Španělsko odměnu každému, kdo zvedne kvalitu rumu. A právě Facundo Bacardi Massó se přestěhoval na Kubu, kde skrze různé experimenty posunul rum na další úroveň. Až dodnes jsou tyto rumy známy právě pod vlajkovou lodí Bacardi.

Také v Austrálii hrál rum významnou roli. Když se Austrálie začala kolonizovat, tak se zde rum začal používat jako platidlo, když byl nedostatek mincí. V roce 1808 byl jmenován guvernérem Nového Jižního Walesu Wiliam Blight (kapitán z lodi Bounty), který se tuto praxi pokusil zrušit, byl svými podřízenými kvůli této iniciativě sesazen. Nicméně to měla být pouze záminka, která vešla do dějin pod jménem Rumová rebelie, avšak opravdovou příčinou sesazení měla být Blightova špatná politika, kdy nebyl po vůli kolonizátorů a nechtěl si znepřátelit místní usedlíky a místní činitele.